Ensemble Flauto Dolce

Ensemble Flauto Dolce

Soubor vznikl v roce 2012 z žáků třídy zobcových fléten na Konzervatoři Evangelické akademie v Olomouci pod vedením jejich profesorky Jitky Konečné. Repertoár souboru zahrnuje především skladby starších stylových období (renesance, baroko), který je obohacen o skladby soudobých autorů. Soubor se pravidelně účastní interních i veřejných koncertů KEA Olomouc. 

Současné členky:

Aneta Dostálíková, Božena Klepšová, Andrea Vašíčková, Barbora Hrabčíková, Jana Šuláková, Hana Procházková

Vystoupení:

Konzervatoř pořádá v průběhu školního roku interní a veřejné koncerty a také tzv. "Spanilé jízdy", kterých byl soubor několikrát součástí, např. v Praze nebo v Prostějově. 

Ansámbl si zahrál na křtu knihy "Triptych na oltáři lásky" od Petra Piťhy, který se uskutečnil v arcibiskupském paláci v Olomouci, nebo na vernisáži obrazů Markéty Evjakové. 

Dále se na konzervatoři konalo nahrávání pro rádio Vltava, kterého se soubor také účastnil se skladbou Aan De Amsterdamse Grachten v aranži od Paula Leenhoutse. 

Soutěže a přehlídky:

Soubor se v roce 2019 přihlásil do soutěže "Teplické Flautohry", která se každoročně koná na konzervatoři v Teplicích a obsadil zde 1. místo. Ensemble Flauto dolce se také pravidelně účastní interpretačních kurzů barokní a klasicistní hudby, které se konají vždy na začátku března na ZUŠ Litovel. V listopadu 2019 konzervatoř navštívil dirigent Václav Luks, jehož semináře se soubor také aktivně účastnil.

Bývalé členky: Ivana Machalová, Anna Račinská, Adéla Gardavská, Katarina Hrtánková, Kristýna Břenková 

Nástroje:

Barokní zobcové flétny:

  • Sopránové - Moeck (mořený javor, grenadil, palisandr)
  • Altové - Moeck (grenadil, palisandr)
  • Tenorové - Moeck (zimostráz, mořený javor, palisandr)
  • Basové - Moeck, (mořený javor)
  • C-basová flétna - Küng (javor)

Renesanční zobcové flétny:

  • Renesanční consort - Moeck - soprán, g alt, f alt, tenor, bas - (mořený javor)


Aktuální repertoár souboru:

Pavane (Paduane for 5 recorders) - H.Utrecht

Barriera - C. Negri

La Lusignuola - T. Merula

Koncert C dur (Allegro) - J. S. Bach

Concerto grosso op. 3 nr. 1 B dur - G. F. Händel

Koncert pro 2 zobcové flétny a moll - G. P. Telemann

Koncert pro 4 zobcové flétny a b.c. G dur - J. Ch. Schickhardt

Aan de Amsterdamse grachten - P. Leenhouts

Jongleurs - J. Rimmer

Africká suita - S. Sieg

i Balkanisti - N. Theodoulou

Mini-BLOG

V souboru se vždy něco řeší... kdo kde nechal noty, kdo jakou flétnu potáhne na koncert nebo jak budeme v šesti lidech hrát z jednoho a čtvrt pultu. V Ensemblu Flauto Dolce jsem teprve krátce, ale už jsem s holkami stihla zažít spoustu mnohdy úsměvných zážitků.

Jedním z nich byl určitě koncert v Prostějově. V kalendáři se přetočil měsíc leden a soubor čekal koncert v místním kostele. Pro flétny i jejich hráčky je tento typ koncertu vždy určitým pozdvižením. Pára od pusy a prsty přimrzlé ke studenému dřevu je sen snad každé flétnistky. Ani tento koncert nebyl výjimkou a fakt, že jsme na naše vystoupení čekaly o hodinu déle, než bylo v plánu, tomuto zážitku jen nasadil větší korunu. Nestihly jsme ani zpáteční vlak, a tak nám s dlouhou chvílí pomohlo čínské bistro, které ovšem taky zvládlo zavřít ještě dřív, než jsme vůbec vrátily nádobí.

Velmi ráda také vzpomínám na kurz historicky poučené hudby v Litovli. Říká se, že cesta je cíl. Vhodnější popis neexistuje. Do Litovle jsme cestovaly autem Boženky, a sešlo se nás víc než dost. Z Barči byl navigátor prvního řádu, a tak se stalo, že jsme ani tolik nezabloudily. Mě s Anetkou nejvíc zabavily dětské hračky, kterých bylo ve voze tak akorát pro dvě dospělé ženy. Kdo si hraje, nezlobí! Po koncertě účastníků kurzu jsme zašly na kávu a vstřebaly tak všechny zážitky v Litovli posbírané. To bylo také ještě předtím, než ono město uzavřeli kvůli epidemii. A tím se také dostávám k našemu slavnému Korona koncertu.

Všichni si pamatujeme den, kdy přišla zpráva o uzavření škol z důvodu prevence šíření koronaviru. Stejný den se Ensemblu Flauto Dolce podařilo mít koncert na půdě Konzervatoře Evangelické akademie. Zvládl tak mít na velmi dlouhou dobu poslední kulturní akci v republice. Bohužel uzavření škol znamenalo i málo diváků, proto jsme vystoupení braly spíše jen jako zkoušku na absolventský koncert Boženky (v tu dobu jsme si ještě všechny bláhově myslely, že se konat bude). Na poslední chvíli jsem však stihla zmobilizovat půlku Olomouce, a tak se stalo, že i tento koncert, který si budu navždy pamatovat jako takové "ticho před bouří", měl své publikum. Všechny jsme hrály ze srdce, a to i v takto nejisté době.

Zážitků je hodně a času na prodiskutování málo. Skoro všechny děláme ke konzervatoři ještě druhou školu nebo už pracujeme, a tak je potřeba si společných "nehracích" momentů řádně užít, například v kavárně u šálku něčeho dobrého. Třeba nás tam i někdy potkáte, poznávací znamení: "dolce"!

Hana Procházková

Náš MINI-BLOG