en-Když hvězdy tančí

13/07/2019

Máme s manželem skvělé přátele. Jsou to lidé, se kterými se prostě cítíte dobře. Nemám obavu jim sdělit své sny a přání, které jsou někdy i trochu bláznivé. Onehdy se mě ptali, jak jsem si užila svůj poslední koncert. Vyprávěla jsem, co se mi líbilo, co se podařilo. Když v tom Martin říká: "Vypadá to, že nejsi zas tak nadšená!" Měl pravdu. Koncert se vydařil, ale pořád jsem měla v hlavě ten obraz ze STARDANCE. Skončí číslo, lidé tleskají, vstávají a pozor, hází plyšáky :) Smál se tomuhle mému dětskému snu s plyšáky a já si připadala trochu hloupě. No jo, tohle se prostě na koncertech klasické hudby nedělá. Anebo?

Nikdy nezapomenu na ten den. Bylo po posledním čísle programu. Velký aplaus, spousta úsměvů. Lidé vstávají a volají bravo. Když v tom letí vzduchem! A není sám! Celá sprcha malých, heboučkých plyšáků, letících na podium. Napřahuju spontánně ruce a nestíhám je chytat! Nedokážu vyjádřit svoje pocity. Oči se mi zalévají slzami, srdce blahem. Tohle se mi asi zdá! Anebo?

Děkuji Martine a Moniko ♡